Zpráva z konference na téma „Aktuální trendy v odškodňování újmy na zdraví – V.“
Dne 9. října 2020 se konala v pořadí již 5. konference pořádaná Českou asociací právniček, z.s. na téma „Aktuální trendy v odškodňování újmy na zdraví“. Konference se držela osvědčeného tématu z minulých ročníků a svým odborně zaměřeným obsahem byla nepochybně přínosem pro všechny právníky zabývající se problematikou náhrady újmy. Složení přednášejících bylo zárukou pestrého přehledu aktuálních trendů v odškodňování nemajetkové újmy a mezi posluchači byli nejen advokáti, právníci, ale také zástupci pojišťoven.
Na rozdíl od původního předpokladu osobního setkání lektorů a jejich posluchačů na půdě České advokátní komory v Praze, tak, jako v minulých letech, se nakonec konference konala v plném on-line režimu, neboť organizátoři byli nuceni reagovat aktuálně na situaci vyvolanou koronavirovou pandemií a na vládní opatření s ní související.
Přes tuto okolnostmi vynucenou změnu kapacita předem omezeného počtu účastníků byla vyčerpána. Všichni si tak vyzkoušeli novou platformu kontaktu při vzdělávání, která, jak se ukazuje, bude pro udržení vzájemné komunikace do budoucna zřejmě nezbytná.
Konferenci neubrala na atraktivitě ani nemožnost osobních kontaktů posluchačů navzájem a osobního kontaktu mezi posluchači a přednášejícími, k nimž v minulých ročnících docházelo během přestávek mezi přednáškami, kterých účastníci využívali též k diskuzím o konkrétních dílčích poznatcích a zajímavých problémech z jejich advokátních i jiných praxí. Podle bezprostředních ohlasů účastníků konference tato naplnila jejich očekávání i v on-line režimu.
Se svými odbornými příspěvky vystoupili JUDr. Jaromír Jirsa, JUDr. Martin Mikyska, JUDr. Klára Dvořáková a JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M.
JUDr. Jaromír Jirsa, soudce Ústavního soudu ČR, který se dlouhodobě věnuje problematice odčinění újmy na zdraví a odčinění újmy poškozených pozůstalých, jakož i civilnímu procesnímu právu navázal na svou přednášku z minulého roku, informoval o tom, že Ústavní soud ČR se v posledních měsících zabýval stížnostmi proti vyhlášení nouzového stavu, když současně upozornil, že vyhlášení nouzového stavu je aktem vládnutí, který přezkumu ze strany Ústavního soudu ČR nepodléhá a dále avizoval, že ústavní soud očekává nárůst nových stížností proti vládním opatřením zasahujícím do práv občanů. Ve svém příspěvku upozornil na specifický charakter sporů o náhradu újmy na zdraví, který se však nepromítá do existence zvláštní právní úpravy, která existuje pro určité typy soudních řízení. Uvedl, že právě tento deficit pak dohání Ústavní soud ČR svou rozhodovací činností, kdy ve svých rozhodnutích z oblasti náhrady újmy na zdraví v řadě případů zohledňuje „slabší stranu sporu“. V návaznosti na to seznámil účastníky se zajímavou judikaturou Ústavního soudu ČR z posledních let z oblasti odškodňování újmy na zdraví. Mezi rozhodnutími poukázal např. na rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp.zn. IV. ÚS 3122/15, které sice nepatří mezi nejnovější, ale zabývá se otázkou, zda má právní konformitu právní úprava řešící jinak odškodnění újmy na zdraví vzniklé pracovním úrazem a jinak odškodnění úrazu v režimu úpravy občanskoprávní, dále na rozhodnutí sp.zn. IV. ÚS 774/18, které řeší počátek běhu promlčecí lhůty a otázku ustálení zdravotního stavu poškozeného v případě jeho dlouhodobého léčení, dále na rozhodnutí IV. ÚS 352/19 a I. ÚS 3937/18, která obě řeší odčinění újmy na zdraví v návaznosti na existenci a kvalitu zdravotnické dokumentace. Dalším ze zajímavých poukazovaných rozhodnutí bylo
rozhodnutí sp.zn. I.ÚS 1764/19 obsahující reakci ÚS ČR na rozhodnutí NS ČR o stanovení výše náhrad pro poškozené pozůstalé ve výši 20ti násobku průměrné hrubé měsíční nominální mzdy, dále rozhodnutí sp.zn. II. ÚS 2149/17 týkající se úroků z prodlení u nároku pozůstalého poškozeného na odčinění nemajetkové újmy, v němž ústavní soud zaujal názor, že náhrada způsobené újmy je určitým druhem sankce, proto poškozenému náleží též úrok z prodlení. Vedle zmíněných rozhodnutí poukázal JUDr. Jirsa na řadu dalších, jejichž obsah ve svém příspěvku podrobně rozebral.
Dalším z přednášejících byl JUDr. Martin Mikyska, advokát, expert na pracovní právo, který pro svůj příspěvek vybral název: „Odškodnění za újmu na zdraví v občanském a pracovním právu v měnícím se čase (srovnání, vzájemné inspirace)“ a který seznámil účastníky s aktualitami z oblasti pracovněprávních sporů a obsáhlou novelou zákoníku práce č. 285/2020 Sb. JUDr. Mikyska poukázal na význam této novely ZP, která přináší významné přiblížení v odškodňování újem na zdraví v systémech pracovního a občanského práva a zdůraznil, že se zákoník práce po předmětné novele , jež v části týkající se odškodňování pracovních úrazů nabude účinnosti až k 1.1.2021, ve svém normativním textu přiblížil k vývoji odškodňování nemajetkových újem dle OZ a toto odškodnění nově normativně zakotvil. Poukázal na skutečnost, že vedle ZP a OZ existují paralelně i jiné systémy odškodňování újem na zdraví a nemajetkových újem, a to pro příslušníky bezpečnostních sborů a vojáky z povolání, pro které se odškodnění řídí speciálními právními úpravami. Dále se zabýval otázkou subsidiarity OZ vůči ZP a zdůraznil existenci určitých institutů upravených v OZ, které je třeba použít i při řešení pracovněprávních otázek, např. § 13 OZ upravující předvídatelnost soudního rozhodnutí, promlčení, které není samostatně upraveno v ZP s výjimkou úpravy promlčení jednotlivých dílčích plnění na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení PN ( rentu) a ušlou výživu pozůstalých, když právě tato úprava obsažená v ZP představuje zásadní rozdíl oproti úpravě institutu promlčení ve starém i novém obč. zákoníku, podle něhož se tyto nároky promlčují jako celek. Dále JUDr. Mikyska poukázal na některá aktuální zajímavá rozhodnutí ze soudní praxe, mezi nimi např. na rozhodnutí NS ČR sp.zn. 25 Cdo 3287/2019 týkající se problematiky odškodnění pracovního úrazu v případě agenturního zaměstnávání, rozhodnutí NS ČR sp.zn. 21 Cdo 710/2019 řešící odškodnění nemajetkové újmy poškozených pozůstalých po zaměstnanci, který utrpěl smrtelný pracovní úraz, kteří se domáhali náhrady dle ust. § 2959 o.z., nebo rozhodnutí NS ČR sp.zn. 21 Cdo 2573/2011 týkající se výpočtu výše nároku na ušlou výživu poškozených pozůstalých s odkazem na rozdílné postupy výpočtu dle ZP a OZ. Dále poukázal na problematiku průměrných měsíčních výdělků před vznikem škody a jejich valorizací a zdůraznil potíže, které v praxi působí tzv. „individuální valorizace“ zakotvená v OZ.
JUDr. Klára Dvořáková, advokátka, expertka na problematiku cestovního ruchu a profesní odpovědnost, autorka komentáře k zákonu „lex voucher“, vystoupila s příspěvkem, týkajícím se nároků zákazníků vůči cestovním kancelářím s názvem „Nároky zákazníků vůči cestovním kancelářím aneb nejen o lex voucher“. Ve svém vystoupení shrnula faktické dopady koronavirové krize na vztahy mezi cestovními kancelářemi a jejich zákazníky a zabývala se jejich vzájemnými právy a povinnostmi v případech, kdy cestovní kanceláře nebyly schopny zájezdy poskytnout. Ve svém příspěvku zdůraznila nutnost důsledného posuzování konkrétních situací, proč klient na zájezd neodjel a upozornila na rozdílná řešení v situacích, kdy klient na zájezd neodjel, protože cestovní kancelář nebyla schopna zájezd zrealizovat a v situacích, kdy CK byla schopna zájezd zrealizovat, avšak klient se rozhodl zájezd zrušit pro své obavy z nákazy či z jiných důvodů na jeho straně. Dále se JUDr. Dvořáková zabývala právním postavením zákazníka v komunikaci s CK, možnostmi odstoupení od smlouvy o zájezdu, účtováním storno poplatku ze strany CK, poukázala na problematiku stanovení okamžiku
rozhodného pro posouzení oprávněnosti odstoupení od smlouvy ze strany zákazníka, dále na problematiku povinnosti zákazníka absolvovat test na onemocnění Covid-19 v návaznosti na odstoupení zákazníka od smlouvy, poskytla základní informaci o tzv. „lex voucher“, seznámila posluchače s problematikou odčinění újmy z narušení dovolené a s problematikou práva zákazníka na náhradu škody vůči CK. Svou přednášku zakončila doporučením smírného řešení sporných otázek, které se s ohledem na neexistující judikaturu jeví za současné situace pro obě strany sporu jako nejúčelnější.
Konferenci zakončil svým příspěvkem JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M , který vystoupil na téma „Právo a dostupnost zdravotní péče“ a „Soudní ochrana práv za koronakrize“, když zejména druhý příspěvek byl zaměřen na vysoce aktuální téma. JUDr. Dostál informoval posluchače o fungování systému veřejného zdravotního pojištění a o vzájemných vztazích mezi pacienty, poskytovateli zdravotní péče a zdravotními pojišťovnami se zaměřením na příslušné právní předpisy, pohovořil o právech pacientů ve vztahu k informacím o zdravotním stavu, ke zdravotnické dokumentaci, k právu na volbu péče, léku nebo pomůcky, k právu na volbu poskytovatele a zdravotnického pracovníka i k právu na druhý názor. Informoval o rozsahu nároků na péči hrazenou ze zdravotního pojištění, o institutu výjimečné úhrady jinak nehrazené péče. Závěrem poskytl exkurz do „architektury“ nouzových stavů se zaměřením na související právní úpravu, poukázal na nemožnost libovůle při nakládání s formami práva, dotkl se otázky odpovědnosti státu za ekonomické újmy podle zák.č. 82/1998 Sb. a odškodnitelnosti za protiprávní zásahy do osobních svobod občanů.
Konferencí provázela JUDr. Klára Kořínková, Ph.D., advokátka, která připravila program konference, zajistila účast přednášejících, přednesla úvodní slovo a průběžně provázela on-line přenosem mezi jednotlivými příspěvky. Ve spolupráci s Českou advokátní komorou a společností Alpekr, s.r.o. byl zajištěn hladký průběh konference v on-line režimu. Všem podílejícím se na úspěšném průběhu akce patří poděkování.
Mgr. Hana Bernatová, advokátka
